Sociální podniky prodávají výrobky a služby na trhu jako jiné firmy. Zároveň mají veřejně prospěšný cíl, který se promítá do jejich každodenního fungování. V Česku jde nejčastěji o pracovní uplatnění lidí se znevýhodněním; sociální podnik může také přispívat k místnímu rozvoji nebo ochraně životního prostředí.
Prodává výrobky nebo služby, vytváří vlastní příjmy a nese podnikatelské riziko.
Ve svém běžném provozu naplňuje veřejně prospěšný cíl — například vytváří pracovní uplatnění pro lidi se znevýhodněním.
Veřejně popisuje svůj účel, způsob fungování a konkrétní výsledky.
Sociální podnikání není samostatná právní forma[4]. Je to způsob podnikání, v němž je veřejně prospěšný cíl součástí běžného fungování podniku.
Sociální podnik prodává výrobky nebo služby, má vlastní příjmy a nese podnikatelské riziko. Jeho cíl se promítá například do pracovních podmínek, nabídky výrobků a služeb, rozhodování nebo využití zisku — podrobně to popisují Principy sociálního podnikání.
Sociální podnik nestojí pouze na darech; jeho základem je pravidelná ekonomická činnost. Od běžné firmy s jednorázovou dobročinnou aktivitou se liší tím, že veřejně prospěšný cíl je součástí jeho dlouhodobého fungování.
Sociální podnik, integrační sociální podnik a chráněný trh práce označují různé věci. Částečně se překrývají, žádný z pojmů ale nenahrazuje ostatní.
Schéma orientačně ukazuje rozdíl ve velikosti a možné překryvy. Nejde o přesný statistický model.
Sociální podnik může současně působit na chráněném trhu práce. Samotné uznání zaměstnavatele na chráněném trhu práce z něj ale sociální podnik nedělá.
Úplná evidence všech sociálních podniků v Česku neexistuje. Zákonný registr vede MPSV jen pro integrační sociální podniky; dobrovolný katalog, adresáře a výzkumy zachycují vždy jen část sektoru. Podle nich jde řádově o stovky sociálních podniků, které zaměstnávají tisíce lidí. Chráněný trh práce je podstatně širší — tisíce zaměstnavatelů a desítky tisíc zaměstnaných osob se zdravotním postižením. Jednotlivé evidence se částečně překrývají, a proto se jejich počty nesčítají.[1] Aktuální údaje z jednotlivých evidencí[3] zveřejňuje MPSV.
9 z 10
V šetření MPSV z roku 2025 zaměstnávalo osoby se znevýhodněním 9 z 10 zúčastněných sociálních podniků.[5]
Šetření MPSV 2025 · n = 119
U obecného označení sociální podnik nestačí název ani vlastní prohlášení. Podstatné je, zda se veřejně prospěšný cíl promítá do fungování podniku.
Prodává výrobky nebo služby, má vlastní příjmy a nese podnikatelské riziko.
Dokáže popsat, jaký společenský nebo environmentální problém řeší a komu nebo čemu jeho činnost prospívá.
Ovlivňuje pracovní podmínky, nabídku, výrobu, rozhodování nebo nakládání se ziskem.
Svá tvrzení opírá o konkrétní činnosti a výsledky, ne pouze o obecná prohlášení.
Veřejně popisuje své principy, způsob fungování a využití zisku.
Principy sociálního podnikání lze prakticky sledovat v několika oblastech:[4]
Principy sociálního podnikáníSociální podnik nepoznáte podle oboru. Může poskytovat provozní služby i vysoce odborné činnosti; rozhoduje veřejně prospěšný cíl a způsob fungování.
Odbornost · technologie · flexibilní práce
Sociální podnik může nabízet testování webů a aplikací, kontrolu přístupnosti nebo další digitální služby. Flexibilní organizace práce může otevřít odborné uplatnění lidem, kterým standardní pracovní režim nevyhovuje.
Služby · odbornost · pracovní podmínky
Masérské studio může zaměstnávat například lidi se zrakovým postižením. Podnik vytváří přístupné pracovní podmínky a stabilní zakázky; zákazník dostává profesionální službu.
Cestovní ruch · zkušenost · komunita
Prohlídky mohou vést lidé s osobní zkušeností s bezdomovectvím, migrací nebo životem v konkrétní komunitě. Návštěvník získá připravený výklad i perspektivu, kterou běžná turistická nabídka často nezachytí.
Místní ekonomika · životní prostředí · práce
Včelařský podnik může spojovat výrobu, péči o krajinu a pracovní uplatnění. Samotná lokální nebo ekologická výroba z něj ale sociální podnik nedělá; veřejně prospěšný cíl musí být součástí jeho fungování.
Automatizace a umělá inteligence mění, které činnosti vykonávají lidé a jak se jejich práce hodnotí. U sociálního podnikání ale nejde jen o produktivitu. Práce je také zdrojem příjmu, profesní identity, vztahů a samostatnosti.
Technologie mění podobu práce. Její význam pro člověka tím nemizí.
Najděte konkrétní podniky a výrobky nebo se podívejte na činnost oborové asociace.
Chci sociálně podnikatHledáte dodavatele výrobků nebo služeb? Naleznete ho v adresáři sociálních podniků a jejich provozoven.
Deklarace odpovědného podnikání je asociace sociálních podniků a zaměstnavatelů lidí se zdravotním či sociálním znevýhodněním. Věnuje se legislativě, veřejným zakázkám, společným zájmům svých členů a popularizaci oboru.
Podívejte se, jaké výrobky a služby nabízejí sociální podniky v Česku.
Začít objevovat sociální podniky