Proč sociální podnikání právě dnes?

Automatizace nemusí odstranit profesi, aby zásadně změnila její podobu.

Dopad generativní AI se lépe chápe přes jednotlivé úkoly uvnitř profesí než jako jednoduchý verdikt nad celými profesemi. Nejvýrazněji zatím na práci s textem, administrativu, přípravu podkladů, jednodušší analýzu, část zákaznických procesů a některé digitální a programátorské činnosti. Uvnitř jedné profese se přitom může změnit polovina úkolů a druhá zůstat beze změny.

Mezinárodní organizace práce v roce 2025 odhadla, že zhruba čtvrtina zaměstnanosti ve světě spadá do profesí, kterých se generativní AI nějak dotýká. Autoři studie ve stejné větě dodávají, že kvůli trvající potřebě lidského vstupu půjde spíš o proměnu práce než o rušení pracovních míst. Expozice není totéž co zánik místa a tento rozdíl je pro čtení všech podobných čísel podstatný.

Zároveň zůstává rozsáhlá oblast práce, kde rozhoduje úsudek, odpovědnost za rozhodnutí, fyzická přítomnost, vztah, důvěra, znalost místního prostředí nebo schopnost reagovat na situaci, kterou nikdo nenaplánoval.

Seznam profesí, které „AI přežijí“, tu ale nenajdete. Nikdo ho dnes nemůže sestavit poctivě. Pravděpodobnější než plošné mizení práce je posun v tom, co se od člověka v jeho profesi očekává.

Odhad expozice: ILO, 2025. Zdroje k práci a AI

Technologická změna probíhá současně s demografickou.

K 1. lednu 2025 tvořili lidé ve věku 65 let a více 22 % obyvatel Evropské unie. Podíl starších lidí roste, relativní podíl populace v produktivním věku klesá a tento pohyb je pomalý, ale předvídatelnější než vývoj technologií.

Vzniká tím jiný problém než jednoduché „nebude práce“. Společnost může současně automatizovat část úkolů, mít nedostatek lidí v péči, službách nebo řemeslech — a přitom neumět dobře využít schopnosti lidí, kteří na běžném trhu práce narážejí na bariéry už dnes.

Není to demografická katastrofa. Je to ale kombinace, ve které přestává platit představa, že hlavní otázkou je pouze množství dostupné práce.

Podíl obyvatel 65+: Eurostat, data k 1. 1. 2025. Zdroje k demografii

Standardní pracovní místo je nastavené na určitý typ pracovníka.

Běžné zaměstnání předpokládá určité tempo, pracovní dobu, prostředí, způsob řízení i míru samozřejmé samostatnosti. Kdo se do tohoto nastavení nevejde, může na trhu práce narážet na bariéry i tehdy, když má schopnosti pro konkrétní práci.

Týká se to lidí se zdravotním postižením nebo chronickým onemocněním, lidí vracejících se po dlouhé pauze, starších pracovníků i lidí, kteří potřebují flexibilnější režim. Konkrétní skupiny se liší podnik od podniku.

Sociální podnik na tom nestaví soucit. Staví na tom, že práci lze uspořádat jinak: jinak rozdělit úkoly, jinak nastavit tempo, jinak vést. Funguje to jen tehdy, když se potkají schopnosti člověka, organizace práce a skutečná potřeba zákazníka. Bez skutečné potřeby zákazníka ale dlouhodobě nevzniká životaschopný podnikatelský model.

Rozdíl někdy není v tom, zda člověk umí pracovat. Rozdíl je v tom, jakou práci a za jakých podmínek jsme schopni vytvořit.

Podrobněji k této oblasti: kapitola Lidé v Principech sociálního podnikání. Principy sociálního podnikání

Tohle není trend. Je to rozhodnutí.

U části služeb nespočívá hodnota jen ve výsledku. Je v ní i to, kdo ji poskytuje: kontakt, důvěra, zkušenost, vztah k místu, individuální přístup — a někdy i samotná možnost člověka dělat práci, která dává smysl. Průvodce městem, péče, gastronomie, řemeslo, místní služby nebo kulturní činnost se tím liší od zpracování faktur.

Opačný příklad platí stejně silně. Pokud software zvládne administrativní úkon rychleji, levněji a spolehlivěji, není ctností nechávat ho člověku ručně. Obrana lidské práce před technologií nedává smysl a nikoho neuživí.

Zajímavá otázka leží mezi tím: kde technologie člověka zbavuje práce, kterou dělat nemusí — a kde naopak stojí za to práci vytvářet, protože její lidský rozměr je součástí toho, co zákazník kupuje?

Některé potřeby jsou ze své podstaty místní.

Vedle digitální a globální ekonomiky zůstává péče, údržba veřejného prostoru, krajina, potraviny, opravy, malé provozy, místní kultura a služby, které musí vzniknout tam, kde lidé skutečně žijí. Podstatnou část těchto činností nelze přesunout jinam ani kompletně odbavit ze serveru.

Sociální podnikání dává smysl zejména tam, kde se ekonomická činnost, místní potřeba, zaměstnávání a veřejný prospěch překrývají v jednom provozu. Evropské dokumenty k sociální ekonomice spojují sektor právě s přístupem na trh práce, sociálním začleňováním, inovací, udržitelností a územní soudržností.

Lokálnost sama o sobě ale nic neřeší. Místní podnik může být špatný zaměstnavatel i neudržitelný provoz. Blízkost je příležitost, ne záruka.

Rámec sociální ekonomiky: Evropská komise a doporučení Rady EU. Zdroje k sociální ekonomice