Sociální podnikání ve světěStejná myšlenka, různé cesty.

Zvláštní firemní forma

Velká Británie

Společenský účel může být vepsaný přímo do konstrukce firmy.

Jednou z britských cest je Community Interest Company — CIC. Je to zvláštní forma společnosti určená pro podnikání ve prospěch komunity.

Aby společnost mohla být CIC, musí projít community interest testem. Součástí režimu je také takzvaný asset lock, který omezuje možnost vyvést majetek společnosti k čistě soukromému prospěchu. Nad CIC existuje specializovaný regulátor a společnosti podávají každoroční community interest report.

CIC ale není synonymem sociálního podniku. Britské sociální podniky mohou fungovat i v jiných právních formách.

Britský příklad ukazuje, že společenský účel lze promítnout přímo do právního uspořádání firmy.

Zdroj: GOV.UK, Office of the Regulator of Community Interest Companies

Družstevní kořeny

Itálie

Sociální podnikání tu dlouho vyrůstalo především z družstev.

Itálie patří k zemím se silnou tradicí sociálních družstev. Ta získala vlastní zákonné uznání už v roce 1991.

Dnešní systém je širší. Kvalifikaci impresa sociale mohou při splnění podmínek získat různé soukromé právní formy, které soustavně vykonávají podnikatelskou činnost obecného zájmu pro občanské, solidární nebo společensky prospěšné cíle.

Sociální družstva a jejich konsorcia mají podle současné úpravy kvalifikaci sociálního podniku ze zákona.

Italský model tak propojuje starší družstevní tradici s novějším obecnějším právním rámcem.

Zdroj: Ministero del Lavoro e delle Politiche Sociali, legislativní dekret 112/2017

Širší sociální ekonomika

Francie

Sociální podnik tu není osamělá kategorie. Je součástí širší rodiny.

Francouzský přístup pracuje s pojmem économie sociale et solidaire — sociální a solidární ekonomika, zkráceně ESS.

Do tohoto rámce patří tradičně například družstva, asociace, vzájemné pojišťovací a podpůrné organizace (mutuelles) a nadace. Za určitých podmínek do něj mohou vstoupit také obchodní společnosti.

Uvnitř tohoto ekosystému existuje také schválení ESUS — Entreprise Solidaire d’Utilité Sociale — určené subjektům s výraznou sociální užitečností. Může jim usnadnit přístup k některým specifickým formám financování.

ESUS je konkrétní schválení uvnitř širšího systému ESS, nikoli univerzální francouzská definice sociálního podniku.

Francie ukazuje přístup, ve kterém je důležitý celý ekosystém organizací, ne jen jedna zvláštní firemní forma.

Zdroj: Ministère de l’Économie, economie.gouv.fr

Široký sektor, nově i sociální podnik

Španělsko

Španělsko nejprve vymezilo sociální ekonomiku jako celek. Od roku 2026 v ní výslovně definuje také sociální podnik.

Španělsko má od roku 2011 rámcový zákon o sociální ekonomice. Ta zahrnuje širokou rodinu subjektů — například družstva, zaměstnanecké společnosti, integrační podniky, sociálně zaměřená centra zaměstnávající lidi se zdravotním postižením a další organizace.

V dubnu 2026 se ale systém posunul dál. Novela zákona do tohoto širokého rámce výslovně doplnila také pojem empresa social a stanovila základní podmínky, které musí takový podnik splnit.

Španělský model tak dnes kombinuje dvě vrstvy: širokou sociální ekonomiku jako hospodářský sektor a uvnitř ní také konkrétnější zákonné vymezení sociálního podniku. Významnou roli navíc hrají autonomní regiony, takže se konkrétní politika může v různých částech Španělska lišit.

Španělský příklad ukazuje, že stát může upravit sociální ekonomiku jako celý hospodářský sektor — a zároveň v něm zakotvit konkrétní kategorii sociálního podniku.

Zdroj: Ley 5/2011 de Economía Social, Ley 1/2026, Boletín Oficial del Estado

Politika bez zvláštní právní formy

Irsko

Sociální podnik může existovat i bez vlastního právního šuplíku.

Irsko sociální podnikání aktivně podporuje, ale nemá jednu zvláštní právní formu ani samostatný obecný status sociálního podniku.

Sociální podniky proto využívají různé existující právní formy. Stát místo vytváření jedné nové formy pracuje především s veřejnou politikou, podporou sektoru a společným vymezením toho, co sociální podnikání znamená.

Současná národní politika Trading for Impact pokrývá období 2024–2027 a zaměřuje se mimo jiné na rozvoj sektoru, jeho viditelnost, zelenou transformaci a sledování výsledků.

Irsko ukazuje, že veřejná politika může sociální podnikání uznávat a podporovat, aniž by každému sociálnímu podniku přidělila nový právní status.

Zdroj: gov.ie, Trading for Impact 2024–2027

Státní certifikace

Jižní Korea

Tady stát rozhoduje, kdo získá oficiální označení sociálního podniku.

Jižní Korea přijala Social Enterprise Promotion Act už v roce 2007. Podnik, který chce získat zákonné označení social enterprise podle tohoto systému, prochází certifikací Ministerstva zaměstnanosti a práce.

Certifikovaný sociální podnik přitom nemusí mít jednu jedinou právní formu. Rozhodující je splnění stanovených kritérií týkajících se sociálního cíle, ekonomické činnosti a fungování organizace.

Kolem systému funguje také veřejná Korea Social Enterprise Promotion Agency (KoSEA), která podporuje certifikaci a rozvoj sociálních podniků.

Korejský model je příkladem země, kde stát vytvořil poměrně jasnou bránu k oficiálnímu označení sociálního podniku.

Zdroj: Social Enterprise Promotion Act, Ministry of Employment and Labor, KoSEA